Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

7.2.9. Stížnost na průtahy v řízení nebo nevhodnost chování soudních osob

Stížnost na průtahy v řízení nebo nevhodnost chování soudních osob

Soudy obecně nemají stanoveny žádné lhůty pro vyřízení jednotlivých podání, kromě výjimečných řízení (např. řízení o předběžném opatření, insolvenční řízení). Délka trvání soudního řízení záleží nejčastěji na obtížnosti případu, chování účastníků (omlouvání se z účasti na jednání, odročování jednání) a také na množství případů, které má na starosti ten který konkrétní soudce na tom kterém soudu, tedy na vytíženosti soudce, potažmo celého soudu.

Pokud je řízení neúměrně prodlužováno z důvodů na straně soudu, je z praktických důvodů na místě nejprve se pokusit o neformální urgenci případu (ústní/telefonickou nebo písemnou) a teprve nevede-li toto opatření k nápravě, měla by být podána stížnost pro průtahy v řízení. Doba, po jejímž uplynutí je důvodné se domnívat, že je řízení neúměrně prodlužováno, záleží na okolnostech případu a nelze ji přesně stanovit. V soudním sporu, kde jde o práva nezletilých nebo základní lidské potřeby jako třeba bydlení, by měl soud reagovat rychleji než ve sporech, které se těchto základních věcí netýkají.

Stížnost lze podat také pokud jde o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. K těmto situacím obvykle dochází při ústním jednání u soudu. V případě, že dojde k nějakému incidentu, který by naplňoval podmínky pro podání stížnosti, lze doporučit, aby účastník jednání trval na zaprotokolování situace, případně podal na místě stížnost ústně. Může jít např. o nepřesnou protokolaci výpovědí, nevhodné chování soudce (opilost, nevhodné poznámky, nátlak ze strany soudce) nebo jiných osob (zapisovatelky).

Stížnosti lze podat v kterékoliv fázi řízení, a to písemně nebo i ústně. Pokud nelze ústní stížnost vyřídit ihned, sepíše o ní orgán státní správy soudu písemný záznam.

Stížnost se posuzuje podle obsahu, měla by obsahovat především vylíčení důvodů stížnosti, určení k jakému řízení nebo osobě se stížnost vztahuje, měla by být datována a podepsána. Anonymní podání se nevyřizují. Stížností není možné se domáhat přezkumu soudního rozhodování ve věci samé nebo v procesu, stížnost nemůže zasahovat do nezávislosti rozhodování soudu.

Stížnost se obvykle podává k předsedovi soudu, kterého se stížnost týká. Orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Stížnost musí být vyřízena do 2 měsíců, a jedná-li se o stížnost na průtahy v řízení, do 1 měsíce ode dne jejího doručení orgánu státní správy soudů příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, musí být stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných závad.

Má-li stěžovatel zato, že stížnost na nevhodné chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení, kterou podal u příslušného orgánu státní správy soudu, jím nebyla řádně vyřízena, může požádat

a) ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,

b) předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu.

VZOR STÍŽNOSTI NA PRŮTAHY V ŘÍZENÍ

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

Kromě podání stížnosti pro průtahy v řízení, lze soudní řízení „popohnat“ také podáním návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Návrh na určení lhůty se podává u soudu, vůči kterému jsou průtahy v řízení namítány. Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává, o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován.

Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrh na určení lhůty se svým vyjádřením soudu příslušnému o návrhu rozhodnout; o svém postupu soud navrhovatele informuje. To neplatí, pokud soud provede do 30 dnů ode dne doručení návrhu všechny procesní úkony, u nichž podle navrhovatele dochází k prodlení; v takovém případě se k návrhu dále nepřihlíží, ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení úkonů dozví, prohlásí, že na návrhu trvá. Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském soudním a trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a Nejvyšší správní soud, směřuje-li návrh proti krajskému soudu ve věci správního soudnictví; směřuje-li návrh proti Nejvyššímu soudu nebo Nejvyššímu správnímu soudu, rozhodne o něm jiný senát tohoto soudu, příslušný podle rozvrhu práce. Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next