Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

7.2.8.3. Průběh řízení

Účelem řízení je rozhodnout spor bez průtahů, proto musí účastníci řízení plně spolupracovat a nemohou řízení protahovat, i kdyby opomněli doložit zásadní informace. Zejména žalobce má povinnost, aby ke svým tvrzením včas navrhnul potřebné důkazy, jinak může spor prohrát z důvodu neunesení důkazní povinnosti (důkazního břemene). I žalovaný, aby byl úspěšný, však musí skutečnosti, které před soudem tvrdí, včas podpořit důkazy.

Účastníci mají povinnost tvrdit a dokazovat skutečnosti ve věci podstatné pouze v určených lhůtách a k později uplatněným skutečnostem nebo důkazům se nepřihlíží. V tomto ohledu se řízení může zdát nespravedlivé, ale na druhou stranu by nemělo docházet ke zbytečnému odročování jednání. Toto tzv. důkazní břemeno je ještě rozšířeno u žalob, kterými se někdo domáhá určení, zda tu nějaké právo nebo právní poměr je nebo není (typicky spory o to, komu svědčí vlastnické právo). U těchto žalob je nutno rovněž tvrdit a prokázat, že na určení má žalobce naléhavý právní zájem.

Je vhodné zmínit, že při obraně proti žalobě o zaplacení dluhu by žalovaný měl v zásadě z opatrnosti vždy uvést tzv. námitku promlčení, tj. prohlásit před soudem nebo uvést v písemném vyjádření, že „z procesní opatrnosti vznáší pro případ, že by pohledávka nebo její část byla promlčená, námitku promlčení“. Dluh se promlčuje v různých lhůtách stanovených např. občanským zákoníkem, a pokud soud naši námitku promlčení uzná, nemůže žalobci promlčené právo vykonatelně přiznat.

Od zahájení řízení je každý z účastníků nebo jeho zástupce oprávněn nahlížet do soudního spisu a pořizovat si z něj výpisy či opisy. Soud pořídí na požádání za poplatek fotokopie ze spisu. Je vhodné a možné si vzít s sebou k nahlížení do spisu fotoaparát a pořídit si tak kopie ze spisu sám a bezplatně. U některých soudů je třeba se na nahlížení předem objednat.

Dovoluje-li to povaha sporu, lze navrhnout u kteréhokoli soudu, který by byl věcně příslušný k rozhodování věci, aby provedl pokus o smír (smírčí řízení) a, došlo-li k jeho uzavření, aby rozhodl i o jeho schválení. Jestliže by věcně příslušný byl krajský soud, může provést smírčí řízení a schválení smíru i kterýkoli okresní soud. Žádnému účastníku pak není přiznána náhrada nákladů řízení a proti rozhodnutí o smíru se nelze odvolat. Rozhodnutí nemusí být soudem odůvodněno.

Důležitá je již fáze přípravy jednání, což se následně odráží při samotném jednání ve věci samé. Tzv. přípravné jednání je méně formální jednání, na které soud předvolá účastníky a jejich zástupce, případně i další osoby, jejichž přítomnost soud uzná za vhodnou. Předvolání k přípravnému jednání musí být každému doručeno do vlastních rukou, přičemž náhradní doručení je vyloučeno – tj. tady se tím pádem nepoužije zpřísněných ustanovení o doručování. Cílem přípravného jednání je možnost učinit pokus o uzavření smíru, seznámit se s podstatou sporu, vymezit rozhodné skutečnosti, které bude třeba v řízení dokazovat, resp. které jsou mezi účastníky sporné, poskytnout účastníkům potřebná poučení a vyzvat je ke splnění jejich procesních povinností. Nově přitom platí, že všechny výše zmíněné procesní povinnosti (zejména povinnost tvrzení a povinnost důkazní) jsou účastníci zásadně povinni splnit do skončení přípravného jednání, případně v dodatečné (maximálně však 30 denní) lhůtě, kterou soud může účastníkům poskytnut z důležitých důvodů. K později uvedeným skutečnostem a důkazům (novotám) již soud nesmí přihlížet, resp. k nim může přihlédnout jen za zákonem stanovených podmínek. Například pokud se jedná o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. O tomto důsledku je předseda senátu povinen před skončením přípravného jednání poučit účastníky přítomné na přípravném jednání.

Nedostavení se účastníků k přípravnému jednání, ačkoliv byli řádně a včas (alespoň 20dní předem) předvoláni, aniž by se včas a z důležitého důvodu omluvili, má poměrně přísné negativní následky. Pokud se k přípravnému jednání nedostaví žalovaný, za zákonem stanovených podmínek nastává fikce uznání žalobou uplatněného nároku a soud vydá rozsudek pro uznání (obdobně jako při nevyhovění „kvalifikované“ výzvě soudu o vyjádření žalovaného) a proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání jen z výjimečných důvodů (viz i dále v tomto bodě). Jestliže se k přípravnému jednání nedostaví žalobce, soud za zákonem stanovených podmínek řízení zastaví.

Na koncentraci přípravy jednání navazuje dále koncentrace (=zkrácení) jednání ve věci samé. Jak už bylo uvedeno výše, jsou účastníci povinni vyčerpat všechna svá skutková tvrzení a důkazní návrhy do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí dodatečné lhůty. Pokud přípravné jednání neproběhlo, je tímto mezním okamžikem pro uvádění skutečností a navrhování důkazů skončení prvního jednání ve věci, popřípadě uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta ke splnění jejich procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a důkazům již soud nesmí přihlížet, resp. k nim může přihlédnout jen za zákonem stanovených výjimečných podmínek.

Je třeba zdůraznit, že výše uvedené neplatí v případě, že účastníci nebyli řádně poučeni o důsledcích nesplnění svých procesních povinností, resp. o důsledcích nedostavení se k přípravnému jednání.

Soud může vyzvat žalovaného účastníka k vyjádření k návrhu a stanovit mu lhůtu minimálně 30 dní k vyjádření a současně jej poučit o následcích nečinnosti (tzv. kvalifikovaná výzva). Poučení soudu musí obsahovat vysvětlení, že soud bude mít za to, že nárok uplatňovaný proti němu v návrhu, účastník uznává, jestliže se ve stanovené lhůtě nevyjádří nebo nesdělí soudu na svou obranu patřičné důvody či nedoloží listiny. Pokud se žalovaný účastník přesto nevyjádří nebo se vyjádří nedostatečně, rozhodne soud rozsudkem pro uznání, ledaže by soud lhůtu prodloužil.

Pokud se nedostaví včas a řádně předvolaný žalovaný účastník bez omluvy na první jednání, soud může rozhodnout na návrh žalobce rozsudkem pro zmeškání. Účastník však musí být soudem předem poučen na následky nedostavení. Takový rozsudek lze zrušit na návrh žalovaného podaný ve stanovené lhůtě, jestliže žalovaný jednání zmeškal z omluvitelných důvodů (např. měl při cestě k soudu autonehodu). Proti rozsudku pro zmeškání se lze stejně jako proti rozsudku pro uznání odvolat pouze z výjimečných důvodů například, že rozhodoval věcně nepříslušný soud.

Dále je na místě i v této kapitole připomenout institut prominutí zmeškání lhůty kdy platí, že z omluvitelných důvodů lze požádat o prominutí zmeškané lhůty. S žádostí je třeba učinit rovnou i úkon, k němuž byla zmeškána lhůta tj. například podat hned vyjádření.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next