Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

7.2.8.13. Náklady řízení

V souvislosti s řízením vznikají účastníkům i státu náklady. U účastníků řízení jde nejčastěji o hotové výdaje (např. náklady na dopravu na jednání soudu, poštovné, výdaje za kopie listin). Dále mezi náklady řízení patří i soudní poplatek, který musí žalobce v zásadě uhradit, aby soud spor vůbec začal řešit, a náklady na zastupování advokátem (případně notářem nebo patentovým zástupcem, včetně DPH, pokud tento zástupce splní zákonné podmínky pro přiznání DPH). Tyto výdaje musejí účastníci nejdříve zaplatit, a to podle principu, že každý platí náklady, které jemu vznikly. V některých případech účastník může být osvobozen od některých nákladů, nemusí je tedy vůbec platit. Např. je-li osvobozen od soudního poplatku nebo byl-li mu soudem ustanoven bezplatný advokát.

Nákladem řízení mohou být také náklady vzniklé jako potřeba při dokazovaní – typicky náklady na vyhotovení znaleckého posudku. Tyto náklady nesou účastníci zpravidla rovným dílem, případně je nese ten, kdo nutnost jejich provedení „zavinil“.

V souvislosti s rozhodnutím věci pak soud rozhoduje o případné náhradě nákladů řízení. Činí tak nejčastěji na základě návrhu účastníků. Soud se řídí zásadou úspěšnosti ve sporu. Nárok na plnou náhradu má ten, kdo má ve sporu plný úspěch. Při částečném úspěchu náleží účastníku částečná (poměrná) náhrada nákladů řízení, případně soud náhradu nákladů nepřizná ani jedné z stran. Tyto částečné nároky se počítají z obou stran – např. žalobce žaluje úhradu 3000,- Kč, ale soud mu přizná jen 2000,- Kč (třeba z důvodu promlčení, žalovaný část uhradil již před podáním žaloby apod.). Žalobce byl úspěšný ve 2/3, ale nedostane 2/3 nákladů řízení, protože žalovaný byl úspěšný v 1/3. Nárok na náhradu řízení se tak dělí mezi žalobce a žalovaného v poměru 2:1, ale po započítání přesahuje nárok žalobce pouze o 1/3. Žalobce má nárok („čistý“) na 1/3 náhrady nákladů řízení.

VÝJIMKY:

Příklad 1: Věřitel se vůbec nepokusil dlužníka (prokazatelně) upomenout (vyzvat ke splnění) a svou věc rovnou předal soudu. Soud rozhodl v jeho prospěch, ale může mu odmítnout přiznat náhradu nákladů, neboť žaloba nebyla podána důvodně (dlužník by byl možná zaplatil dobrovolně). Více v ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.

Příklad 2: Věřitel podal důvodnou žalobu, a když tato přišla domů dlužníkovi-žalovanému, rozhodl se nečekat na výsledek soudního řízení a svůj dluh hned zaplatit. V takovém případě soud musí buď žalobu zamítnout anebo řízení zastavit po zpětvzetí žaloby žalobcem. Přestože žalobce není „úspěšný“, náhrada nákladů řízení mu náleží, protože žaloba byla podána „po právu“ (v okamžiku jejího podání dluh existoval a žalovaný jej úhradou „uznal“).

Výjimkou ze zásady úspěšnosti je možnost soudu ve výjimečných případech zcela nebo zčásti nepřiznat náhradu nákladů, jsou-li tu okolnosti zvláštního zřetele hodné (§ 150 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.). Takovými okolnostmi může být např. tíživá sociální situace neúspěšného účastníka s přihlédnutím i k situaci úspěšné strany nebo ke konkrétním okolnostem případu.

Stát má v zásadě vždy nárok na náhradu nákladů, které vynaložil, a to i ve výše uvedených řízeních, kde účastníkům žádná náhrada nákladů nenáleží. Např. ustanoví-li soud soudního znalce, stanou se náklady na něj, placené státem, součástí náhrady nákladů řízení. I zde však existují výjimky, stát nemá podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Dále v zásadě v jakémkoliv řízení nemusí soud žádnému účastníku uložit povinnost nahradit státu náklady např. za znalecký posudek i s ohledem na okolnosti zvláštního zřetele hodné (tedy jiné než majetková situace) ve smyslu ustanovení § 150 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.

NÁKLADY PRÁVNÍHO ZASTOUPENÍ

Nejvyšší (a také nejvíce spornou) položkou náhrady nákladů řízení bývá často odměna advokáta, resp. náklady právního zastoupení. Jejich výše je daná právním předpisem, nikoliv skutečnou odměnou, jakou si mezi sebou dohodnou účastník a jeho advokát. Výše náhrady je v zásadě stanovena paušálně, u sporů o peněžité plnění (žaloby o zaplacení) v závislosti na hodnotě sporu (kolik má být dle rozhodnutí soudu zaplaceno), u jiných sporů podle předmětu řízení. Pokud si tedy sjednám advokáta za vyšší odměnu, než je náhrada podle vyhlášky, a spor vyhraji, nevrátí se mi od protistrany veškeré náklady. Pokud spor prohraji a druhá strana je zastoupená, budu muset kromě vlastních nákladů na advokáta hradit i advokáta protistrany (v paušální výši ).

V poslední době se paušální výše odměny advokáta za zastupování v civilním řízení o zaplacení několikrát měnila (v jiných typech řízení k zásadním změnám nedocházelo) – zde stručný přehled:

1) do 6.5.2013 - v civilních (sporných) řízeních o zaplacení peněžité částky se výše přiznávané náhrady nákladů na právní zastoupení advokátem řídila vyhláškou č. 484/2000 Sb.. Náklady právního zastoupení se skládaly z jednorázové odměny, která závisela na tarifní hodnotě sporu (= výše částky, o kterou se strany soudily), dále z paušální odměny za každý jednotlivý úkon a případných dalších nákladů – náhrady za cestovné na jednání soudu, náhrady za promeškaný čas apod. Např. sazba odměny v řízení o zaplacení peněžité částky ve výši do 1.000,- Kč byla 4.500,- Kč, v řízení o zaplacení peněžité částky v rozpětí od 1.000,- Kč do 5.000,- Kč byla odměna 6.000,- Kč atd. K tomu se ještě přičítalo případně DPH (pokud advokát splňoval příslušné podmínky) a dále paušální sazba za každý jednotlivý úkon v řízení (úkonem je např. převzetí zastoupení klienta, dále podání žaloby, každá jednotlivá účast na jednání atd.) ve výši 300,- Kč. K tomu mohly přibýt náklady za cestovné apod. v prokázané (přiměřené) výši.

2) od 7.5.2013 v civilních (sporných) řízeních o zaplacení peněžité částky se výše přiznávané náhrady nákladů na právní zastoupení advokátem řídí vyhláškou č. 117/1996 Sb. (advokátní tarif) a závisí opět v zásadě na tarifní hodnotě sporu (= výše částky, o kterou se strany soudily). Sazba odměny je ovšem dána nikoliv jednorázově, ale za každý jednotlivý úkon ve věci. Vedle odměny je nákladem také nárok na paušální úhradu hotových nákladů (cestovné, poštovné, kopie apod.) ve výši 300,- Kč za každý úkon právní služby a případně také náhrada za promeškaný čas.

Sazba odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty 1. do 500 Kč………. 300 Kč,

2. přes 500 Kč do 1 000 Kč……….. 500 Kč,

3. přes 1 000 Kč do 5 000 Kč………………………. 1 000 Kč,

4. přes 5 000 Kč do 10 000 Kč……………………… 1 500 Kč,

5. přes 10 000 Kč do 200 000 Kč………………………… 1 500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč,

6. přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč………………….. 9 100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč,

7. přes 10 000 000 Kč………………………………… 48 300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000

Úkony právní služby

Úkonem právní služby je:

a) převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb,

b) první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem,

c) další porada s klientem přesahující jednu hodinu,

d) písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé,

e) účast při vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to každé započaté dvě hodiny,

f) prostudování spisu při skončení vyšetřování, a to každé započaté dvě hodiny,

g) účast při úkonu správního nebo jiného orgánu, účast na jednání před soudem nebo jiným orgánem, a to každé započaté dvě hodiny,

h) sepsání právního rozboru věci,

i) jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny,

j) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu před zahájením řízení, odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření a vyjádření k nim,

k) odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim,

l) podnět k podání stížnosti pro porušení zákona a vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona,

m) sepsání listiny o právním jednání.

Odměnu za jednotlivý úkon lze za určitých podmínek zvýšit (např. proveden í úkonu v cizím jazyce) nebo snížit (např. společné úkony při zastupování dvou a více osob).

Polovina odměny náleží za tyto úkony:

a) návrh na předběžné opatření, dojde-li k němu po zahájení řízení, návrh na zajištění důkazu nebo dědictví,

b) návrh na opravu odůvodnění rozhodnutí, na odstranění následků zmeškání lhůty a na změnu rozhodnutí odsuzujícího k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách,

c) odvolání proti rozhodnutí, pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání,

d) návrhy a stížnosti ve věcech, ve kterých se rozhoduje ve veřejném zasedání, a vyjádření k nim, s výjimkou odvolání, návrhu na obnovu řízení a podnětu ke stížnosti pro porušení zákona,

e) jde-li o výkon rozhodnutí, za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, za sepsání návrhu na zahájení řízení, vyjádření k návrhu, zastupování při jednání a sepsání odvolání proti rozhodnutí,

f) účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí,

g) účast při přípravě jednání,

h) jednoduchá výzva k plnění.

3) POZOR od 1.7.2014 platí u některých řízení VÝJIMKA. Musí jít o (sporné) občanské soudní řízení,

a) které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, b) v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a c) v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení.

Pokud jsou všechny tyto podmínky splněny, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty

1. do 10 000 Kč ................................ 200 Kč,

2. přes 10 000 Kč do 30 000 Kč ................. 300 Kč,

3. přes 30 000 Kč do 50 000 Kč ................. 500 Kč.

Ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý z těchto úkonů. Paušální částka jako náhrada výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné pro účely stanovení náhrady nákladů řízení činí a) 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavců 1 a 2, b) 300 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odstavce 3.

Jak dosáhnout snížení nebo prominutí nákladů řízení?

V zásadě musí jít o okolnosti zvláštního zřetele hodné (ve smyslu ust. § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu), které mohou nastat buď na straně účastníka, který prohrává spor (zejména sociální, zdravotní a finanční poměry) nebo na straně účastníka, který spor vyhrává (např. nevyzvání ke splnění před podáním žaloby) nebo v podstatě sporu (např. účastníkem je složka státu. která disponuje zaměstnanci s právním vzděláním a přesto se nechá zastoupit advokátem, nebo se jedná o tzv. formulářové žaloby – nyní nově řešeno novelizací advokátního tarifu - § 14b vyhlášky č. 117/1996 Sb., advokátního tarifu a následující). Pokud v řízení takové okolnosti jsou, je vhodné navrhnout soudu, aby díky nim náhradu nákladů řízení nepřiznával ještě před vydáním rozhodnutí a návrh řádně zdůvodnit a doložit. Navrhnout také lze, aby soud případně uložil povinnost hradit náhradu nákladů řízení v (přiměřených, navrhovaných) splátkách. Pokud soud (přesto) o povinnosti uhradit náhradu nákladů řízení rozhodne, je možné se odvolat pouze proti tomuto výroku rozhodnutí (v ostatních výrocích nabude rozhodnutí právní moci). Odvoláním proti povinnosti uhradit náhradu nákladů řízení je také odvolání proti rozhodnutí v celém rozsahu.

Jedna z možných variant důvodů odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení VZOR odvolání proti nákladům řízení

V případě odvolání proti celému rozhodnutí (odvolání v plném rozsahu) se v odvolacím řízení totiž kromě soudního poplatku (není-li zde nějaký druh osvobození od soudních poplatků) hradí při neúspěchu též právní zastoupení druhého účastníka, a to v základní částce/odměně v zásadě ve stejné výši jako v řízení I. stupně.

Naopak při odvolání pouze do výroku o nákladech řízení se neplatí soudní poplatek a pokud jde o náklady na právní zastoupení, hradí se při neúspěchu pouze částka výrazně nižší. Z toho plyne, že finanční riziko při odvolání pouze proti výroku o nákladech řízení je podstatně nižší než při odvolání proti celému rozhodnutí.

Pokud soud rozhodl ve věci platebním rozkazem, je situace poněkud jiná. I když žalovaný dluh nezpochybňuje, je možné, aby se také pouze odvolal proti výroku o nákladech řízení, ale lze uvažovat i o podání odporu. Odpor by měl účastník podat zejména v případě, že s dluhem nebo jeho výší z jakéhokoliv důvodu nesouhlasí, případně pokud chce, aby soud povolil úhradu ve splátkách. Naopak odvolání pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení by měl účastník podat v případě, že ve lhůtě 15 dnů od doručení platebního rozkazu žalovanou částku uhradil nebo ji uhradit hodlá (uznává), ale je zde nějaká okolnost zvláštního zřetele hodná, pro kterou by neměl/nechce hradit náhradu nákladů řízení.

Otázky a odpovědi

Soud zastavil řízení, protože žalobce vzal zpět žalobu poté, co jsem mu doplatila zcela svůj dluh. Soud ale rozhodl, že mám zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Je to správné, když jsem přesně polovinu žalovaného dluhu zaplatila ještě týden před podáním žaloby a další polovinu hned po prvním jednání ve věci před vynesením rozsudku?

Odvolejte se zčásti proti rozhodnutí, a to pouze proti výroku o nákladech řízení. Pokud jste zaplatila polovinu dluhu ještě před podáním žaloby, pak byla žaloba z poloviny bezdůvodná. Tudíž žalobce by byl úspěšný ve sporu pouze z poloviny. Neznamená to však, že by mu nakonec náležela náhrada poloviny nákladů řízení. Z poloviny byste byla úspěšná ve sporu vy. Kdyby nevzal žalobce žalobu zpět, soud by žalobu z poloviny zamítl a z poloviny by jí vyhověl (pokud byste dluh nedoplatila). Protože jste zaplatila další polovinu dluhu během řízení, žalobce vzal žalobu zpět a soud musel řízení po zpětvzetí žaloby zastavit. Přihlédne se ale k tomu, že žaloba byla podána z poloviny důvodně. Každý z účastníků byl tedy z poloviny úspěšný a z poloviny neúspěšný a žádnému účastníku nenáleží náhrada nákladů řízení.

Jsem v situaci, kdy jsem dluh nezaplatila jen proto, že mi nepřišla faktura ani upomínka o zaplacení a o dluhu jsem se dozvěděla až ze žaloby a pak jsem jej uhradila. Mám se odvolávat proti výroku o nákladech řízení, když mi soud nařídil, abych je zaplatila žalobci?

Odvolejte se do výroku o nákladech řízení s odůvodněním, že žaloba nemusela být vůbec podána, protože byste svou povinnost bývala splnila a dluh byste jistě byla řešila, pokud byste bývala obdržela fakturu anebo alespoň upomínku o zaplacení.

Žalobce vzal žalobu zčásti zpět (z jedné třetiny), protože jsem namítla promlčení části dluhu (v jedné třetině), zbytek (tedy dvě třetiny) žalované částky musím podle rozhodnutí soudu zaplatit. Musím také uhradit podle rozhodnutí soudu dvě třetiny částky připadající na náklady řízení žalobce. Má smysl se odvolávat proti nákladům řízení?

Ano, má smysl se odvolávat proti výroku o nákladech řízení. Žalobce byl z jedné třetiny neúspěšný a ze dvou třetin úspěšný a naopak vy jste byla ze dvou třetin neúspěšná a z jedné třetiny úspěšná, z toho plyne, že byste měla žalobci hradit 2/3 a žalobce vám 1/3 nákladů řízení, takto však soud nerozhoduje a počítá dále, tudíž správně by měl soud rozhodnout, že máte povinnost hradit žalobci pouze 1/3 jeho nákladů řízení.

Pobírám pouze sociální dávky, jsem rozvedená matka dvou nezletilých dětí, otec platí výživné nepravidelně a nikdy v plné výši. Obdržela jsem platební rozkaz ohledně dluhu za dodávku elektrické energie. Dluh se mi nepodařilo včas splatit z důvodů mé tíživé sociální situace. Mám se odvolat proti nákladům řízení? Navíc náklady řízení kvůli právnímu zastoupení žalobce přesahují výši vlastního dluhu.

Zkuste se odvolat a popsat a hlavně i doložit (zejména listinnými důkazy) vaši tíživou sociální situaci. Dále v odvolání zdůrazněte, že naopak postavení dodavatele elektrické energie, tedy společnosti, která má veliký obrat a zisky, nebude nepřiznáním nákladů nijak ohroženo. Dále můžete poukázat na to, že návrh na vydání platebního rozkazu je velice jednoduchá právní služba resp. by jej mohla sepsat i osoba bez právního vzdělání.

Obdržela jsem platební rozkaz, který byl vydám poté, co jsem již dluh uhradila, ale žaloba byla podána ještě před tím, než jsem dluh uhradila. Nemá tedy asi smysl odvolávat se proti nákladům řízení?

Sice nemá smysl se odvolávat proti nákladům řízení, pokud byla žaloba podána před uhrazením dluhu a pokud zde nejsou důvody hodné zvláštního zřetele, ale v tomto případě musíte stejně podat odpor proti platebnímu rozkazu a doložit soudu zaplacení dluhu. Pokud jste zaplatila dluh před vydáním platebního rozkazu a nepodáte odpor, žalobce bude moci na základě pravomocného platebního rozkazu znovu dluh vymáhat po uplynutí lhůty k plnění stanovené v rozkaze.

Dobrý den, jsem samoživitelka na mateřské dovolené. Přišel mi platební rozkaz ve výši 2900Kč. Tuto částku jsem schopna do 15.dne od doručení zaplatit, ale odměnu právnímu zástupci ve výši 6900 už ne. Mám se odvolat jen pro náklady soudního řízení?a co bych tam měla uvést? děkuji

Dobrý den,

formulář na stránkách clovekvpravu.cz neslouží k pokládání dotazů veřejnosti. Váš dotaz je však stručný, a tak Vám na něj mohu velmi stručně odpovědět. Pokud jste ve lhůtě k podání odporu (15 dní od doručení platebního rozkazu, přičemž platební rozkaz "neležel na poště" déle než 10 dnů), zaplaťte jistinu (2900,- Kč) (+ případně můžete ještě uhradit soudní poplatek ve výši dle žaloby) a pak se můžete s oprávněným buď dohodnout na splácení náhrady nákladů řízení ve splátkách nebo se proti nákladům řízení ve stejné lhůtě odvolat. Důvodem odvolání může být Vaše sociální a finanční situace a dále zřejmý nepoměr mezi žalovanou částkou a částkou náhrady nákladů řízení a další okolnosti vzniku dluhu. Vzhledem k nedávnému zrušení vyhlášky o paušální náhradě nákladů řízení (náhrada nákladů řízení ve Vašem případě zřejmě byla počítána ještě podle ní) by se náhrada nákladů v odvolacím řízení zřejmě co do výše přezkoumávala a znovu počítala podle tzv. advokátního tarifu. Nemám bohužel dostatek informací ani prostor v této odpovědi spočítat, zda by nový výpočet nákladů řízení byl pro Vás příznivější (částka by se snížila) nebo naopak a ani to nedokážu odhadnout.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next