Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

7.2.2.2. Určení soudu podle místa

Po ověření správnosti podání žaloby k soudu okresnímu (případně krajskému), je třeba zjistit, jaký konkrétní okresní (případně krajský) soud bude věc rozhodovat – určení podle místa (územní oblasti), kde soud rozhoduje. Obecně platí, že nestanoví-li zákon jinak, je příslušný soud v místě bydliště nebo sídla toho, proti komu žaloba směřuje. Přesně tedy zákon, pokud jde o bydliště fyzické osoby (nikoliv organizace), uvádí:

§ 85 (1) Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.

(2) Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo; nemá-li sídlo, určuje se její obecný soud podle bodu (1).

(3) Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.

(4) Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.

Je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

To znamená, že musíme zjistit, kde má osoba, kterou chceme žalovat, bydliště (nebo sídlo) nebo nemá-li bydliště, musíme zjistit, kde se zdržuje, a poslat žalobu soudu, do jehož soudního okresu (kraje) toto místo patří (takový soud se nazývá obecný soud žalovaného). Nemá-li žalovaný český občan obecný soud, je příslušný soud podle místa posledního bydliště. Vedle obecného soudu žalovaného, je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu má žalovaný své stálé pracoviště nebo došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy a ve zvláštních případech ještě další soudy.

Zvláštní místní příslušnost

Zákony dále v stanoví mnoho výjimek, zejména v § 88 zákona č. 99/1963 Sb., - například:

soud,

a) který rozhodoval o rozvodu, jde-li o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění nebo jiného majetku anebo o zrušení společného nájmu bytu,

b) v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene a),

c) u něhož probíhá řízení o pozůstalosti, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o pozůstalosti,

d) u něhož probíhá řízení o úschovách, jde-li o rozhodnutí, že ten, kdo odporoval vydání předmětu úschovy žadateli, je povinen s ním souhlasit,

e) u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí nebo o rozhodnutí o pravosti, výši, skupině nebo pořadí pohledávek přihlášených k rozvrhu,

f) v jehož obvodu má sídlo organizační jednotka železničního dopravce, týká-li se spor na straně žalovaného této jednotky,

g) u něhož probíhá řízení, jde-li o žalobu toho, kdo si činí nárok zcela nebo částečně na věc nebo právo, o nichž probíhá řízení mezi jinými osobami,,

h) v jehož obvodu byla provedena dražba, jde-li o věc veřejné dražby podle zákona o veřejných dražbách,

i) který je obecným soudem žalobce, jde-li o ochranu držby práva k věci, není-li touto věcí věc nemovitá.

Adresu žalovaného musíme uvést na žalobě i v případě, že je místně příslušný jiný než obecný soud žalovaného. Pokud jde o zjištění adresy bydliště žalovaného nebo místa, kde se zdržuje, soud nám s takovým zjištěním předem nepomůže, je proto třeba uvést alespoň poslední známé bydliště žalovaného, pak je případně jistá šance, že soud zkusí sám bydliště nebo jinou adresu zjistit, pokud se mu nepodaří na námi uvedenou adresu žalovanému doručovat písemnosti.

Dále pokud neznáme trvalé bydliště žalovaného, ale víme, kde se zdržuje, lze v zásadě podat žalobu soudu podle místa, kde se žalovaný zdržuje, protože bydliště ve smyslu občanského soudního řádu neznamená nutně evidované trvalé bydliště. Pokud známe i další bydliště žalovaného, je třeba je všechna soudu sdělit, což usnadní doručování písemností soudem žalovanému.

NÁMITKA MÍSTNÍ NEPŘÍSLUŠNOSTI

Pokud jsem v pozici žalovaného, může se mi stát, že soudní řízení bylo zahájeno u soudu, který je vzdálený adrese mého bydliště. To mě staví do horší situace, neboť to mám daleko do soudního spisu i na ústní jednání soudu apod., což znamená zvýšené výlohy při aktivní účasti v soudním řízení a často také menší motivaci k takové aktivní účasti. Pokud je tato situace způsobena tím, že jsem byl žalován u místně nepříslušného soudu, měl by to tento soud buď sám poznat a ještě předtím, než začne jednat ve věci samé, věc postoupit místně příslušnému soudu, nebo se to může dozvědět ode mne, a to zejména na základě námitky místní nepříslušnosti, o které musí rozhodnout a případně věc postoupit. POZOR: Námitku místní nepříslušnosti mohu učinit jen v rámci svého prvního procesního úkonu, adresovaného soudu (zejm. první vyjádření k žalobě, adresované soudu na jeho výzvu nebo i bez ní). Pokud mým prvním úkonem byl holý odpor proti platebnímu rozkazu, nepovažuje se tento odpor za první procesní úkon, tím je až první vyjádření se k žalobě.

Uvedeme nejčastější důvody, proč jsem žalován u jiného než mého obecného soudu, a možnosti jejich řešení:

  1. Jedná se o spor, kdy v souladu s výše uvedenými zákonnými pravidly má být žalovaný žalován u jeho obecného soudu (v jehož obvodu má žalovaný bydliště). Žalovaný má adresu trvalého pobytu v Ostravě, kde ho také dostihla soudní obsílka. Žalován je však u Obvodního soudu pro Prahu 1, aniž by tušil proč. Žalobce se samozřejmě mohl zmýlit (v takovém případě postupujeme obdobně jako v bodu 2). Také se však nabízí pravděpodobná varianta, totiž že jsem si ve smlouvě s žalobcem (případně ve smlouvě s jeho právním předchůdcem, pokud došlo k postoupení pohledávky) sjednal, aniž jsem si toho byl vědom, dohodu o místní příslušnosti pražského soudu. Takovou dohodu lze v souladu se zákonem uzavřít a v takovém případě se místní příslušnost řídí touto dohodou. Proti takto sjednané místní příslušnosti se však mohu bránit v případě, že dohoda o místní příslušnosti byla součástí smluvních podmínek spotřebitelské smlouvy, a to ve prospěch dodavatele (podnikatele) v neprospěch mne jako spotřebitele. /Např. v tomto případě pokud dodavatel, s nímž jsem smlouvu uzavřel, měl sídlo v Praze/. Mohu zaslat soudu námitku místní nepříslušnosti, v níž budu argumentovat, že dohoda o místní příslušnosti ve spotřebitelské smlouvě je neplatná. Obdobně mohu postupovat i tehdy, kdy je dohoda o místní příslušnosti neplatná z jiných důvodů (např. celá smlouva, jejíž součástí je i dohoda o místní příslušnosti, je neplatná, protože byla uzavřena s osobou bez způsobilosti k právním úkonům).

    VZOR námitka místní nepříslušnosti - neplatnost dohody

  2. Jedná se o spor, kdy v souladu s výše uvedenými zákonnými pravidly má být žalovaný žalován u jeho obecného soudu (v jehož obvodu má žalovaný bydliště), a narozdíl od předchozího případu zde není žádné dohody o místní příslušnosti. Např. Žalovaný má adresu trvalého pobytu v Ostravě, kde ho také dostihla soudní obsílka. Žalován je však u Obvodního soudu pro Prahu 1, neboť dříve na Praze 1 bydlel a je žalován na své staré adrese. V tomto případě mohu zaslat soudu námitku místní nepříslušnosti s odůvodněním, že moje současné bydliště je v Ostravě. Obdobně mohu postupovat v případě, že mám adresu trvalého pobytu na Praze 1, tam občas zavítám příp. bydlí tam osoba mi blízká a poštu mi hlídá a přeposílá, takže se k ní dostanu, přesto však mé skutečné bydliště se nachází v Ostravě. Adresa "bydliště" a adresa "trvalého pobytu" nemusí být vždy stejné (bydliště = místo, kde se zdržuji s úmyslem zdržovat se zde trvale, trvalý pobyt = adresa trvalého pobytu evidovaná podle zákona o evidenci obyvatel). Místně příslušný je obecně soud v místě bydliště žalovaného.

    VZOR námitka místní nepříslušnosti - změna bydliště

  3. Jedná se o spor, kdy v souladu s výše uvedenými zákonnými pravidly, příp. v souladu s platnou dohodou o místní příslušnosti, má být žalovaný žalován v místě, které je vzdálené jeho skutečnému bydlišti (nemá tedy být žalován u svého obecného soudu). Pak místní nepříslušnost namítat nelze. Situaci lze řešit jedině návrhem soudu na přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (odst. 2, § 12, zákona č. 99/1963 Sb.). Pro takový návrh, aby byl úspěšný, však musejí existovat silnější argumenty, než je pouhá vzdálenost příslušného soudu od bydliště žalovaného. Tuto okolnost nutno podepřít ještě např. tím, že s ohledem na věk a zdravotní stav apod. žalovaného je místně příslušný soud pro žalovaného nedostupný.

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next