Právo a terénní sociální práce

Obsah

b_prev b_home b_up b_next 

3.1.2. Trestní řízení

Právo obviněného na bezplatnou právní pomoc v trestním řízení upravuje trestní řád, jehož ustanovení vyplývají z článku 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Obviněný má právo kdykoli za řízení žádat o bezplatnou obhajobu; nejdříve tak může učinit po zahájení trestního stíhání (kdy se stává obviněným) a nejpozději před právní mocí rozhodnutí ve věci samé (odsuzujícího rozsudku, usnesení o zastavení trestního stíhání, apod.). Žádost bude směřovat k příslušnému soudu. Už k této žádosti je nutné přiložit doklady, osvědčující majetkové poměry obviněného, např. potvrzení o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání od o úřadu práce, potvrzení o výši příjmu, výpis z bankovního účtu, čestné prohlášení o tom, že není vlastníkem žádné nemovitosti, zejména pokud neslouží k osobnímu užívání atd. (v trestním řízení pro přiznání nároku neslouží žádné formuláře jako v řízení civilním). Tento postup má co nejvíce urychlit rozhodování o žádosti obviněného.

Pokud by však obviněný své majetkové poměry řádně doložil, a přesto by soud o jeho žádosti včas nerozhodl v důsledku průtahů na jeho straně, jednalo by se o zkrácení práv obviněného, jehož důsledkem by mohlo být zrušení rozsudku odvolacím soudem pro podstatné vady řízení.

Jestliže obviněný svou nemajetnost dostatečně nebo vůbec neosvědčí, soud sám od sebe tyto skutečnosti nezjišťuje a rozhodne usnesením o zamítnutí žádosti, protože v tomto případě je povinnost dokazovat tvrzené skutečnosti plně na obviněném (obdobně jako v případě osvobození od soudních poplatků v řízení občanskoprávním).

Vedle obviněného (příp. jeho zákonného zástupce) může o bezplatnou obhajobu žádat také jeho obhájce (pokud si jej již obviněný zvolil nebo mu byl ustanoven), a dále jeho příbuzný v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner, druh a zúčastněná osoba.

Zákon po obviněném vyžaduje pouze, aby osvědčil, že nemá dostatek prostředků. Učiní-li tak, rozhodne soud o bezplatné obhajobě nebo obhajobě za sníženou odměnu. Tedy je i možné, že soud rozhodne o obhajobě za sníženou odměnu, přestože obviněný žádal obhajobu bezplatnou. Může se pak stát, že obviněný nemá dostatek prostředků ani na tuto sníženou odměnu a raději se bude hájit sám, než aby platil za obhájce, byť jen z části. Z toho důvodu se doporučuje nejdříve žádat o bezplatnou obhajobu, a až teprve po vyřízení žádosti si zvolit obhájce nebo žádat o jeho ustanovení, popřípadě se rozhodnout nemít obhájce.

V případech nutné obhajoby je vhodné žádost o bezplatnou obhajobu podat vždy. Nutná obhajoba znamená, že pokud si obviněný sám nezvolí obhájce, bude mu ustanoven. Ustanovený obhájce má nárok na odměnu, kterou bude mít povinnost hradit obviněný, pokud bude odsouzen. Tuto povinnost nebude mít obviněný právě pouze v případě, pokud mu bylo přiznáno právo na bezplatnou obhajobu.

Soud může rozhodnout o bezplatné obhajobě nebo obhajobě za sníženou odměnu také bez žádosti obviněného, pokud vyplývá ze shromážděných důkazů, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů obhajoby a pokud je to potřeba k ochraně jeho práv. V přípravném řízení o tom může rozhodnout na návrh státního zástupce.

Rozdíl tohoto případu oproti případu, kdy o bezplatnou obhajobu žádá obviněný, je v tom, že zde bezplatná obhajoba musí být navíc nezbytná k ochraně jeho práv. Může se jednat o složitý případ, případ, kdy obviněnému hrozí trest převyšující 5 let odnětí svobody, obviněný může trpět duševní nebo tělesnou vadou (kdy mu ale zároveň nevzniká právo na nutnou obhajobu); tyto situace mohou mít i dočasné trvání, takže soud bezplatnou obhajobu určí například pro jednotlivé podání za obviněného, nebo do doby, než pomine jeho indispozice.

Soud o bezplatné obhajobě rozhodne usnesením, proti které je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Součástí tohoto usnesení není samotné ustanovení obhájce, protože obviněný má právo si ho zvolit sám. V případě, kdy si žádného obhájce nezvolí, může požádat soud o to, aby mu obhájce ustanovil.

Zákon neřeší situaci, kdy nemajetnost obviněného pomine, postupuje se tedy analogicky tak, že soud rozhodne o tom, že obviněný již nemá nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu a pokud mu byl ustanoven obhájce, pak jeho ustanovení zruší (i proti takovému usnesení bude přípustná stížnost, která bude mít odkladný účinek).

Rozhodnutí o bezplatné obhajobě má za následek i možnost obviněného žádat stát, aby nesl náklady na vypracování znaleckého posudku, o který obviněný žádá.

VZOR Žádost o bezplatnou obhajobu

b_ask Položit novou otázku (pouze pro sociální pracovníky ČvT)

b_prev b_home b_up b_next